Česká filharmonie: Více než stoletá tradice a pulsující budoucnost

Česká filharmonie, orchestr s legendárním statusem, je synonymem české hudební kultury a významným symbolem na evropské i světové scéně. Její bohatá historie sahá až do roku 1894, kdy odehrála svůj první koncert, a od té doby si vybudovala pověst tělesa světové úrovně. Toto renomé není náhodné - je výsledkem neutuchající snahy o uměleckou dokonalost, obrovské píle všech jejích členů a schopnosti přizpůsobit se měnícím se dobám a publiku.

Počátky České filharmonie byly spíše skromné. Orchestr vznikl z podnětu členů orchestru Národního divadla, kteří se v roce 1894 rozhodli ustavit samostatné symfonické těleso. Tato snaha byla ovlivněna i tehdejšími společenskými událostmi, jako byla stávka hudebníků Národního divadla, která vedla k jejich propuštění. Následné roky byly pro orchestr obdobím boje o přežití. Hrál prakticky nepřetržitě, a to nejen v Praze, ale i v mnoha dalších městech. Koncertní sály jako Rudolfinum, Žofín, Národní dům na Smíchově nebo dokonce Smíchovský pivovar se staly svědky jeho raných vystoupení. Právě v tomto období zazněla poprvé kompletní Smetanova Má vlast, dílo, které se dodnes řadí mezi nejoblíbenější a nejčastěji uváděná v repertoáru filharmonie.

Od lokálního tělesa k ikoně světové klasiky

Přes nelehké začátky si Česká filharmonie postupně budovala pevnou vůli a vnitřní sílu, které ji provázejí až do současnosti. Klíčovou roli v jejím vzestupu sehrála celá řada vynikajících osobností. Již v počátcích byl významný vliv dirigenta a skladatele Antonína Dvořáka, který na prvním koncertě dirigoval své vlastní skladby. Později orchestr vedl Václav Talich, jehož zásluhou se z lokálního tělesa stal orchestr světového formátu. Dalšími ikonickými dirigenty, kteří zanechali nesmazatelnou stopu v historii České filharmonie, jsou Karel Ančerl, Rafael Kubelík, Václav Neumann a Jiří Bělohlávek. V poslední době pak orchestr řídil Semjon Byčkov.

Každý z těchto dirigentů přinášel do interpretace orchestrální hudby svůj jedinečný pohled a styl, čímž obohacoval umělecký profil filharmonie a posouval její uměleckou úroveň. Tuto bohatou tradici dnes rozvíjí současný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša, jehož umělecké vize a mezinárodní zkušenosti slibují další fascinující kapitoly v historii orchestru.

Hudba, která oslovuje

Česká filharmonie není jen těleso s obrovskou tradicí, ale také orchestr, který se nebojí experimentovat a nabízet svým posluchačům neobvyklé umělecké zážitky. Vedle klasických koncertů v Rudolfinu, kde se odehrávají abonentní i mimořádné koncerty, orchestr pořádá i akce, které rezonují s moderní dobou a oslovují širší publikum. Příklady zahrnují koncerty na plovoucí scéně na Vltavě, kde posluchači sledují hudbu z nábřeží, mostů či plavidel, nebo dokonce nahrávky vzniklé v unikátních prostorách, jako jsou chladicí věže Jaderné elektrárny Temelín.

Filharmonie se také aktivně věnuje vzdělávání a popularizaci klasické hudby. Pořádá workshopy a akce pro děti i dospělé, které přibližují krásy hudby nejmladší generaci. Možnost zakoupit vstupenky na koncerty, abonmá nebo si filtrovat program podle oblíbených sálů (Dvořákova síň, Sukova síň v Rudolfinu, Lichtenštejnský palác) umožňuje každému najít si cestu k jejich produkcím.

Budoucnost v Holešovicích

Oficiálním sídlem České filharmonie je i nadále historický Rudolfinum. Budoucnost orchestru je však úzce spjata s ambiciózním projektem výstavby nové budovy Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích. Tato moderní koncertní hala by se měla stát novým centrem hudebního života v metropoli a poskytnout orchestru zázemí odpovídající jeho světovému postavení.

Česká filharmonie si udržuje svou jedinečnou pozici nejen díky svému repertoáru, ale i díky umění svých 124 hudebníků, kteří v šestnácti nástrojových skupinách vytvářejí neuvěřitelnou souhru. Vzácné je i to, jak silné pouto má s domácím publikem. Pocit, když hudebníci přicházejí na pódium a jsou vítáni s nadšením, je pro ně nesmírně důležitý a dodává jim energii. Stejnou podporu cítí i v zahraničí, což není samozřejmostí pro každý orchestr. Tato láska publika, jak domácího, tak mezinárodního, je jedním z klíčových faktorů úspěchu.

Ocenění

V roce 2019 byla Česká filharmonie britským magazínem Gramophone vyhlášena Orchestrem roku. Toto prestižní ocenění bylo uděleno na základě hlasování široké veřejnosti, která vybírala z orchestrů nominovaných odborníky a kritiky časopisu. Jedná se o významné potvrzení kvality a globálního vlivu tohoto výjimečného hudebního tělesa.

Česká filharmonie je zkrátka víc než jen orchestr. Je to živoucí instituce, která neustále rozvíjí své dědictví, inovuje a obohacuje kulturní život České republiky i celého světa.